RECENZE: Michaela Merglová, Prokletá věž

Článek od: Monika Riesová - 16.10.2020

Tohle mi ve vodách české fantasy literatury docela chybělo. Čistokrevný sword and sorcery román (jinak též fantasy meče a magie, chcete-li to hezky česky). Někdy prostě není nálada a chuť na komplikované světy a mnohasvazkové ságy plné nevyslovitelných jmen, zamotaných vztahů a ještě zamotanějšího děje, kdy už v půlce zapomenete, kdo je kdo a kdo koho podrazil/okradl/svedl.

Nebezpečné vody české fantastiky, aneb kde to sakra jsem a jak jsem se sem dostal/a

Článek od: Tereza Zelinová - 09.10.2020

Není tomu tak dávno, kdy článek Zkostnatělá česká fantastika způsobil na Sardenu ostré reakce tvrzením, že česká fantastika rozhodně nevzkvétá, ba co víc – zavání zatuchlinou. Eylonwai předložila hypotézu, že naše tvorba je plná klišé, opakujících se modelů a v porovnání se světovými trendy je zastaralá. Vzápětí se rozvinula diskuze, ve které byly vzneseny relevantní námitky. Avšak ani jedna z připomínek nebyla schopna vysvětlit závěry výzkumu Jana Pavliše v jeho bakalářské práci z roku 2016 zabývající se nákupními preferencemi čtenářů fantastiky.

NEDĚLNÍK: Zakažte pána prstenů!

Článek od: Redakce - 27.09.2020

O druhý zářijový nedělník jsme požádali spisovatele Dana Tučku. Jeho zamyšlení na téma vhodnosti (a nevhodnosti) obsahu stěžejních děl fantastiky pro dnešního moderního čtenáře se vám rozhodně (ne)bude líbit. Přejeme vám krásnou neděli a hlavně neztraťte nadhled!

RECENZE: Jeff VanderMeer: Finch

Článek od: David P. Stefanovič - 25.09.2020

Město Ambra pokrývají výtrusy. Z hub. Lidé žijí v područí šeďáků – bytostí s houbovitou konzistencí – a tajně sní o tom, že se jednou vrátí povstalecká armáda a osvobodí je. Tedy aspoň ti, kteří už dávno na vše nerezignovali.

ČTEME SI

Článek od: Renata Staurovská - 24.09.2020

Kde jsou ty doby, kdy léto znamenalo prázdniny! Slunce, koupání, žádný budík, návštěvy u babiček a poobědové šlofíčky. O tom si my, pracující, můžeme už většinou nechat jen zdát.

RECENZE: Robin Hobb, Dračí domov

Článek od: Eylonwai - 23.09.2020

Že draci ve fantasy patří do starého železa a už nedokážou nabídnout nic nového? Že by se měli tak svěžímu a nápaditému žánru, jako je young adult, vyhýbat obloukem? Pche! Zkuste to říct Robin Hobbové, protože ta vám bez nejmenší námahy dokáže, na jak velkém omylu jste.

AKCE: Druhý Comic-Con bude!

Článek od: Redakce - 17.09.2020

Druhý ročník Comic-Con Prague proběhne v termínu 12. do 14. února 2021 v pražském O₂ universu. Celosvětově oblíbený festival se zaměřuje na filmy, seriály, hry, komiksy a knihy především v žánru sci-fi, fantasy a hororu. Z herců účast již potvrdili Christopher Lambert, Julian Glover, z komiksových tvůrců pak Jason Aaron. Ve středu 9. září bude zahájen předprodej vstupenek.

RECENZE: George R.R. Martin, Oheň a krev

Článek od: Marek Mika - 11.09.2020

Na kostele zvoní zvon, čekám, čekáš, čeká on. Kdo poznal narážku na Hrdého Budžese, může si vybarvit modré políčko. Pokud jste ale, stejně jako já, zavýskli radostí, když jste se dozvěděli, že si přečtete další román ze Západozemí, zde pro vás veselá část recenze končí. Končí? Pokud jste ten typ fanouška, kterého nezajímá jen střípek z "vašeho" knižního světa, ale i jeho historie, vývoj a tradice, pak je Oheň a krev to ideální čtení pro vás.

RECENZE: Florian a Christian Sußnerovi, Měsíční oheň

Článek od: Petr Simcik - 10.09.2020

Dělej si poznámky, říkali. Kresli si mapu, říkali. A rozhodně to nečti v autobuse, říkali. Takže jsem to samozřejmě musel vyzkoušet. Vybaven několika záložkami, kostkami ve skleničce a vysokým sebevědomím jsem se ponořil do Měsíčního ohně, respektive do bludiště městských uliček a následně pralesa. A už takhle zpočátku se přiznám. Jde to, ale opravdu je lepší mít na Měsíční oheň klid a prostor.

RECENZE: Jan Kotouč, Spojenci českých zemí

Článek od: frankie - 04.09.2020

Román Spojenci českých zemí uzavírá Kotoučovu sérii České země – a je to finále, jak se patří: přes 500 stránek jej činí nejdelším dílem z trilogie. Ta je doplněna ještě o sólo knihu V tajné službě Koruny české a povídku Po Velké bouři, která vyšla v antologii Ve stínu apokalypsy. V ní se čtenář může na rozdíl od trilogie ponořit do počátku, kdy se alternativní historie počíná odklánět od té reálné.

RECENZE: Lucius Shepard, Americká modlitební příručka

Článek od: Petr Simcik - 01.09.2020

Wardlin Stuart je chlap, co byl ve špatnej čas na špatným místě. Nebo naopak dobrým? Jak se to vezme. Díky/kvůli tomu, že nakrkne jednoho týpka a omylem ho zabije, skončí ve vězení. Řekli byste, že je to pech, jenže nebýt vězení, nebyl by tenhle chlápek milionář. Nebýt vězení, nenapsal by svojí první modlitbu a možná i kdyby ji napsal, tak by nefungovala. Nepoznal by svou ženu a taky by se nestal trochu proti své vůli zakladatelem nového náboženství a neměl by vlastní uctívače - Wardlinity.

RECENZE (ale taky analýza…): Další prima mýtus

Článek od: Jan Křeček - 26.08.2020

Další prima mýtus vyšel s novejma ilustracema v Tritonu, chcete to někdo na recenzi? Jasně, proč ne, dej to sem. Aahz, Skeeve a jejich první dobrodružství, návrat do starejch časů a mladejch let, kdy mě moc nezajímalo, jak je to napsaný nebo přeložený. Byla to prostě fantastika a bylo to vtipný. Ale víte, jak to říkal nějakej ten antickej týpek, Hérakleitos, myslím…

RECENZE: Lukáš Vavrečka, Tesla noir

Článek od: Tereza Zelinová - 24.08.2020

Jak s oblibou říkávám, fantastika je jako volské oko. Má žloutek, kam řadíme texty jako Pán prstenů, Expanze, Zeměplocha a další. A pak tu máme bílek. Na první pohled nezajímavá bílá hmota, která nemá co nabídnout. Opak je ale pravdou. Do věčné honby za tím, co je a co není fantastika, jestli se jedná o sci-fi s prvky hororu, nebo detektivní fantasy, vstupuje Lukáš Vavrečka se svým románem Tesla Noir.

RECENZE: Kristýna Sněgoňová, Město v oblacích

Článek od: Tereza Kadečková - 18.08.2020

Žít v oblacích, nebeské zámky... obě tato přirovnání evokují něco krásného, pozitivního a smyšleného. Město v oblacích je takové. Jeho obyvatelé uprchli před katastrofou na povrchu a teď již léta žijí mezi mraky. Všechno je dobré. Všechno je krásné. Všichni mají co jíst a nikdo se nechce vrátit na povrch. A kdo snad tvrdí opak, toho místní policie rychle umlčí.

RECENZE: Samantha Shannonová, Převorství u pomerančovníku

Článek od: Eylonwai - 13.08.2020

Zatímco netrpělivě čekáme na další díl Kostičasu, dala si Samantha Shannonová oraz a vyrazila na krátký výlet do hájemství samostatných románů. Moment, co to povídám – krátký? Ve skutečnosti má její nejnovější potomek přes 800 stran. Upřímně? Trochu jsem se toho zalekla, když jsem zásilku od Hostu rozbalovala, a to se obyčejně v nekonečných epických příbězích rochním. Nakonec se pro Převorství délka ukázala jako poněkud dvousečná zbraň…

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Fantasy