Obrázek uživatele Eylonwai

Historie

Členem již
3 roky 3 týdny

Moje příspěvky

Guy Gavriel Kay je jedno z velkých jmen světové fantasy. Kariéru začal spoluprací s Christopherem Tolkienem, když mu pomáhal sestavit Silmarillion. O deset let později vydal své dosud nejznámější dílo, Fionavarskou tapiserii, která se zcela zjevně Středozemí inspiruje – což jí nijak neubírá na kvalitě. Od té doby sbíral žánrové ceny za své pseudo-historicko-fantasy romány, na kterých můžeme debužírovat i u nás: Tigana, Lvi z Al-Rassanu, Ysabel, Pod nebesy a další. Poslední záblesk slunce původně vyšel v roce 2004, v českém překladu loni. Podobně jako jiné Kayovy romány je zasazen do světa, který velmi silně připomíná ten náš, jen jména jsou pozměněna.

Eylonwai se před nadcházejícím víkendem zamýšlí nad stavem české fantastiky a z toho, co cítí, není úplně šťastná. Budete s ní souhlasit, nebo ji utlučete protiargumenty?

Včera zemřel Christopher Tolkien.

Povězte, jak psát o největším klasikovi žánru? Jak se jen pokusit vystihnout něco, co jeho vlastní slova dokážou sama, a neuchýlit se při tom ke zbytečné mnohomluvnosti? Nu, to je otázka…

Jednoho dne se vydal do lesa a už se z něj nevrátil.
Putoval hvozdem; držel se zvířecích cestiček, prolézal zelená údolí, přeskakoval potůčky, pil ze studánek a spal na listí. A občas koutkem oka něco zahlédl, stín, který se míhá na okraji vidění. A čas, čas se choval nadmíru zvláštně. Kam se poděly ty dny?

Knihkupectví přetékají space operami a sci-fi střílečkami, ve kterých hlavy emzáků létají všude kolem a sliz stříká na všechny strany. Do toho přichází Becky Chambersová s pětisetstránkovou črtou ze života Lidí ve vesmíru. Trochu risk. Vyplatil se?

Druhý díl „nejúspěšnější fantasy série v historii“ konečně zdobí pulty českých knihkupectví. Kritici i čtenáři ho stejně jako Páté roční období zasypali cenami a chválou. Tak prý už zase boří žánr. Tak prý tu zase máme revoluci. A já jsem z toho zase poněkud rozpačitá…

Tentokrát ke starším kouskům.

Hmm, co jsem ještě nezkoušel? řekl si nejspíš jednoho dne China Miéville. No jistě, new weird sci-fi detektivku! A tak vzniklo Město & Město…

Videohry nejsou relevantní. Je to zábava pro děcka. A navíc jsou nebezpečné, vždyť považte – všechno to násilí! Synek od sousedů hraje každý den a je úplně odtržený od reality! A lidi, co videohry vytvářejí? Zastydlí puberťáci, nechce se jim pracovat, tak celý den jen sedí u počítače a zabývají se hloupostmi. Vždyť je nikdo nemůže brát vážně…

Stránky