RECENZE: Jay Kristoff, Nikdynoc

Článek od: Karolína Poláčková - 09.10.2019

Její otec byl popraven jako zrádce a zbytek její rodiny uvězněn. Mia Corvere, vyvolená bohyně Noci, se rozhodne vstoupit do kacířské Rudé církve a stát se vražedkyní, aby se mohla pomstít. A nic menšího než smrt nejvýznamnějších představitelů republiky nebude její pomstě stačit.

RECENZE: James Smythe, Organon

Článek od: Monika Riesová - 30.09.2019

Představte si, že po náročném dni přijdete domů a někdo vás v klidu vyslechne. Nesoudí, neradí, jen vnímavě poslouchá. Neptá se, jestli je uvařená večeře a proč není uklizeno. Bez nevhodných komentářů s vámi projde vaše trable a starosti, občas prohodí nenápadný vtípek přesně ve vašem gustu a v podstatě zastoupí sebedražšího terapeuta. Nevtíravým, pečujícím způsobem a přesně dle vašeho přání zvládne i organizaci každého dne. Ne, není to sluha, lokaj ani komorník. Je to Organon.

RECENZE: Roman Bureš, Inferium

Článek od: Karolína Poláčková - 23.09.2019

Peklo – slovo, které může vystihovat jak pochmurnou posmrtnou krajinu věčného trestu, tak dobu druhé světové války. Co když se ale obě tato pekla střetnou, každé na jiné straně bojiště? Tušíte, na čí stranu byste se postavili?

RECENZE: Nicholas Eames, Králové Wyldu

Článek od: Karolína Poláčková - 17.09.2019

Sláva možná nikdy nezestárne, jak hlásá obálka této prvotiny. To však neplatí pro její hrdiny – posledních dvacet let se na nich viditelně podepsalo. Legendární žoldnéři zlenivěli, ztloustli a začala je bolet záda. Co víc, někteří se dokonce oženili a mají děti. A kvůli těm jsou i po letech ochotni oprášit zbraně a vydat se až na kraj světa vstříc jisté záhubě.

RECENZE: Jason Schreier, Krev, pot a pixely

Článek od: Eylonwai - 16.09.2019

Videohry nejsou relevantní. Je to zábava pro děcka. A navíc jsou nebezpečné, vždyť považte – všechno to násilí! Synek od sousedů hraje každý den a je úplně odtržený od reality! A lidi, co videohry vytvářejí? Zastydlí puberťáci, nechce se jim pracovat, tak celý den jen sedí u počítače a zabývají se hloupostmi. Vždyť je nikdo nemůže brát vážně…

RECENZE: Kristina Haidingerová, Děti Raumy

Článek od: ena - 28.08.2019

Začalo to tým, že Katia Waarmetsová objavila v ľade muža, ktorý záhadne zamrzol pred štyristo rokmi. Oživila ho a priviedla do Čiech, kde dodnes žijú jeho potomkovia. Vedela, že je Violet a aké má schopnosti? Vyzerá to, že muža s temným tajomstvom neukryla dobre. Náhle sa zjavuje divné monštrum túžiace po jedinom. Získať večnosť. Kto by však nechcel žiť večne? Stojí táto vyhliadka za obete, ktoré je nutné položiť na oltár nesmrteľnosti? Každý to vidí inak...

RECENZE: Lucie Lukačovičová, Poslední bůh

Článek od: Monika Riesová - 21.08.2019

Poslední bůh je výborný dobrodružný příběh z pera české autorky Lucie Lukačovičové. Odehrává se v období koloniální Indie, kdy se Britové snažili upevnit svou nadvládu, ale zároveň nedokázali potlačit místní tradice, vzývání hinduistického panteonu ani víru v nejrůznější nadpřirozené bytosti. A že jich v Indii je.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Recenze